Během svého působení ve sféře Tai Chi jsem se setkal s mnoha různými lidmi a rozmanitými důvody - motivací - proč se vlastně tímto cvičením zabývají a co od něj očekávají. Ale i kolik úsilí, času a potu mu hodlají věnovat.
 
Asi nejčastějším motivem pro většinu cvičících je zdravotní působení Tai Chi. Cvičí si pro zdraví a pohodu.Někdo každý den, jiný jen v rámci možností, které mu dávají pracovní, rodinné či jiné povinnosti. A někomu stačí zajít si jen jednou či dvakrát týdně na skupinové cvičení. Zejména zde je kromě fyzické aktivity důležitá psychická pohoda. A když se na pravidelném cvičení cítíme dobře a odcházíme z něj spokojeni - co chtít více.
 
Ze samotné podstaty Tai Chi vyplývá orientace některých cvičících na jeho bojové aspekty. Zde musí být cvičení zaměřeno nejen na základní techniky a cvičení sestav, ale i - a to možná především (pokud chceme využít Tai Chi jako bojové umění) - na nácvik ve dvojicích či skupinách, na bojové aplikace, praktické dovednosti potřebné ke zvládnutí krizových situací.
 
Někdo preferuje sportovní stránku cvičení. Jeho motivací je především úspěch na soutěžích, umístění, medaile…. Ať už jde o krajské přebory či mistrovství světa. A jsou lidé, kteří těmto cílům podřizují veškerou přípravu - vlastní cvičení Tai Chi - a někdy je nezajímá nic jiného.
 
Pro jiného je motivací pro cvičení Tai Chi vlastní rozvoj - zaměření na vnitřní, duchovní stránku cvičení. Většinou je tato orientace spojena - ať už vědomě či nevědomě - se cvičením pro zdraví.
 
Tai Chi je ale i aktivitou, prostřednictvím které při určitém způsobu vedení a cvičení lze získat různé mimořádné schopnosti. Někoho láká právě tato stránka cvičení. Třeba chce pomáhat ostatním a být léčitelem nebo jen potřebuje více rozvinout již objevené schopnosti v tomto směru. Nebo chce zneužívat nabytých schopností, ovládat, předvádět neobvyklé skutky… Přílišná snaha v tomto směru se může odrazit i negativně na samotného, takto orientovaného člověka. Psychiatři uvádí, že v poslední době dochází ke značnému nárůstu počtu lidí, kteří za nimi přicházejí ve stavu psychospirituální krize. Je dobré vědět a uvědomit si co chceme a co máme či nemáme dělat. Kde jsou hranice, které při svém stupni vývoje a poznání můžeme či nemůžeme překročit.
 
Jsou ale kolegyně a kolegové, orientující se při svém cvičení Tai Chi na zdravotní, bojovou, sportovní i duchovní stránku Tai Chi. To by mohl být ideální stav. Pro většinu cvičících je však takto široký záběr příliš náročný a prakticky nezvládnutelný.
 
Jan Turneber

« O cvičení Tai Chi